Close

03. 05. 2018

Rozhovor s Ivo Hykyšem – Head of e-mobility/e-charging SIEMENS ČR

Vážení přátelé nákupu,

tímto vás chceme přivítat u prvního dílu nového seriálu rozhovorů s významnými osobnostmi v oblasti nákupu a logistiky. Našim partnerem pro první rozhovor je Ivo Hykyš, Head of e-mobility/e-charging SIEMENS Česká Republika.

Ivo, věnoval jsi většinu své dosavadní kariéry nákupu a péči o služební vozy, resp. i vysokozdvižné vozíky. Nicméně po letech, kdy jsi byl v pozici toho, kdo jedná s dodavateli, jsi se přesunul spíše do pozice toho, kdo jedná s nákupčími. Co Tě k tomu vedlo?
Jde o reakci na situaci, která se děje na trhu. Přesun druhu pohonu od konvenčního k alternativnímu a s tím spojená obchodní příležitost společnosti Siemens Česká republika v podobě nabíjecího řešení pro zákazníky. A jelikož jde v tomto případě většinou o jednání se zástupci automobilového průmyslu, tak se moje několikaleté zkušenosti a kontakty na fleetovém trhu staly určitou výhodou v tomto směru. Jelikož mě vždy lákalo vyzkoušet si druhou stranu mince, prodej a sales, rád jsem výzvu našeho vedení přijal a již půl roku koordinuji aktivity spojené s prodejem nabíjecí infrastruktury.

Byl přechod na “druhou stranu” jednacího stolu nějak náročný? Co bylo pro Tebe tou největší výzvou? Překvapilo Tě nějak jednání s nákupčími, anebo naopak znáš všechny jejich triky?
Náročné mi to nepřipadalo. Dokonce možná jednodušší, než jsem doufal. Ze zkušeností vím, jak má správná nabídka vypadat, jak ji jako nákupčí vyhodnocuji, co vše potřebuji k tomu, abych se jako nákupčí rozhodl pro tu správnou variantu. To jsem tedy překlopil na druhou stranu a ve stejném duchu vyjednávám za Siemens ty nejlepší obchodní podmínky s ohledem na to, abychom byli vybráni jako spolehlivý dodavatel nabíjecí infrastruktury. Největší výzvou je jednání kolikrát na té nejvyšší úrovni, ať již jde o ministerské náměstky, CEO velkých nadnárodních firem či zástupci krajů. To se nákupčímu jen tak nepoštěstí, že by jednal s jednateli či majiteli firem. Většinou je tato činnost delegována právě na obchodníky.



Nepřesunul jsi se tedy jen do pozice prodejce, ale spíše “evangelisty”, který má za cíl propagovat rozvoj elektromobility v rámci ČR. Chápu to správně? V čem spočívá tato práce, jak vypadají typická jednání, s jakým typem obchodních partnerů se scházíš?
Ano, dá se to tak říci. Výhodou je, že elektromobilita už je tady a přijít musí. My k tomu doplňujeme ten okruh všeho kolem, co se jí týká, se svojí infrastrukturou. Jde navíc o zajímavé téma, na které mnoho lidí čím dál více slyší a čím dál více je to zajímá. Proto jsou typická jednání v duchu představení, co naše nabíjecí portfolio obnáší, jaké jsou jeho výhody, jak zapadá tento produkt do zákazníkových požadavků, s čím potřebuje pomoci. Partneři jsou nejenom velcí energetičtí operátoři, ale i různé městské úřady, distribuční společnosti elektrotechnického zařízení a v neposlední řadě i právě automobilky.



Jak vlastně vypadá aktuální český trh elektrických vozidel, osobních i užitkových? Jaký tržní podíl tyto vozy momentálně mají? Případně jde to nějak porovnat s okolními zeměmi, ať už na západ od nás, tak i ve Střední Evropě?
Řekněme, že zatím velmi mrzutě. Z celkového počtu 5 milionů aut, které jezdí po našich silnicích je pouze 1300 aut plně elektrických. Nemá cenu ani počítat procentuální podíl. To je způsobeno zatím mnoha faktory – ať již nedůvěrou v tento pohon ze strany uživatelů v minulých dobách, vyšší pořizovací cena a v neposlední řadě i nedostupnost těchto aut na trhu. Automobilky sice mají tato auta v cenících a s možností jejich koupě, dodací lhůta je však někdy až 8 měsíců či ještě delší. V okolních zemích, kde byla subvence na pořízení automobilů či velké daňové zvýhodnění, se tento počet podařilo zvyšovat. Kromě Norska jde však stále o nízký počet aut vůči jejich celkovému počtu v celé zemi. Jednotkově je však počet těchto elektromobilů nepochybně o mnoho vyšší než v Čechách. To platí i např. pro Slovensko.

Jaký vývoj na trhu v následujících 2-3 letech očekáváš? Co jsou ty faktory, které musí nastat, aby elektrické vozy uzmuly alespoň dvouciferný podíl na trhu?
Nyní se tzv. láme chleba. Do roku 2020 +/- rok v naší republice vyroste mnoho nabíjecích stanic, v řádech stovky rychlonabíjecích od 50 kW a výše a v řádu tisíce tzv. pomalých na střídavý proud (např. wall-box či nabíjecí sloupek nebo lampa). Je to dáno jak tím, že jsou již vypsány dotační programy na vybudování nabíjecí infrastruktury, tak i blížícím se rokem 2020, kdy musí automobilky vyrábět průřezově auta s průměrnou hodnotou emisí 95 g na kilometr. Dalším aspektem je to, že plán čisté mobility v České republice počítá s počtem 17000 elektromobilů či plug-in hybridů na našich silnicích. Oba tyto faktory způsobí, že se postupně bude dosahovat právě dvouciferného podílu na trhu.

A co ekologie? Opravdu je elektrický vůz ekologičtější než třeba diesel? A tím nemyslím jen z pohledu zplodin z výfuku, ale komplexní pohled včetně výroby elektřiny v jaderné nebo uhelné elektrárně, výrobu baterií např. z lítia, kterého není v přírodě neomezeně, likvidaci baterie a podobně. Existují na to nějaké seriózní výzkumy?
Ano, existují. A kdo je šikovný, si je vyhledá, ale je nutné porovnávat a zohlednit celý řetězec a ne je určité části procesu. Tím myslím i např. aspekt emisí, které vznikají při těžby ropy v Rusku, nebo i mimo jiné kolik celkově emisí již vzniklo tím, když byla budována potrubní infrastruktura na dopravu ropy právě z Ruska do Evropy. Tomuto se nedávno věnoval jeden průzkum, kde celý řetězec výroby elektromobilu vyšel o cca 20 % emisně lépe, než výroba konvenčního auta.

Poradíš nákupčím jak spočítat TCO při nákupu elektrického vozu a jak jej porovnat s TCO při pořízení konvenčního vozu?
Není to nic složitého, je třeba porovnat porovnatelné a zohlednit vše, co do všech nákladů spojených s vlastnictvím auta patří. Takže jak leasingovou splátku, servis, spotřebu, cenu za jednotku pohonné hmoty/elektřiny a zohlednit v čase.

Sám jezdíš elektrickým vozem. Odvážíš se vyjet za Prahu bez obav, že nedojedeš k nejbližší nabíječce?
Ano, jezdím autem s plně elektrickým pohonem. Auto jsem převzal k užívání 12. ledna a k dnešnímu dni (20. 4.) mám najetých 11 000 km. S autem jsem byl již v Rakousku, Německu a Švýcarsku. S dobíjením a dojezdem jsem nikdy neměl problém, vždy je však třeba vše dobře naplánovat a zohlednit okolní počasí. Dojezd je odlišný, pokud je venku mínus 8 stupňů, anebo plus 20. Již i Česká republika je dostatečně pokryta tak, aby se dalo elektromobilem rychle přesouvat. A pokud jde o výjezd s nočním přespáním, je vhodné zvolit hotel, kde Vám umožní nabít přes noc z normální zásuvky např. na rychlovarnou konvici.


Je něco, na co jsem se nezeptal a rád bys ještě doplnil?
Odpověď: Prozatím myslím, že toho bylo dost. Jde však o dynamický vývoj a za půl roku bude jistě zase spousta témat ke zveřejnění. ¨

Budeme se těšit.

Za Asociaci Procurementu, Robert Sobčák