Close

24. 05. 2018

Rozhovor s Vítkem Sychrou – senior procurement engagement managerem ve společnosti Microsoft pro region ČR, SR, MCE Adriatics

V dalším rozhovoru vám představíme Vítka Sychru, senior procurement engagement managera ve společnosti Microsoft, pro region ČR, SR, MCE Adriatics (Slovinsko, Chorvatsko, Albánie, Bosna a Hercegovina)

Na úvod jedna zahřívací otázka – řídíš nákup softwarové společnosti. Na rozdíl od většiny nákupčích, kteří se pohybují v průmyslu, nenakupuješ ocel, plasty a podobné materiály. Není ti to líto?
Vůbec ne – abych se přiznal, když jsem začínal s nákupem v ČEZu i tam jsem byl v oddělení zabývajícím se nákupem non-core služeb tzn. s nákupem oceli či plastů vlastně nemám žádné zkušenosti. Nicméně nikdy jsem to za handicap nepovažoval.

Ve výrobní firmě se nakupuje ve velkém výrobní materiál, v bankách a telco jsou to např. IT technologie. Čemu se nejvíce věnují nákupčí v softwarové firmě?
Možná tě překvapím ale vzhledem k tomu, jak širokou škálu služeb a produktů Microsoft nabízí, tak i my nakupujeme výrobní materiál např. pro naše datová centra, která budujeme po celém světě. Když však pominu výše zmíněné, tak MS standardně nakupuje služby nutné pro provoz své pobočky tedy marketingové služby, HR služby, hardware, služby spojené s cestováním, vozový park a pro někoho možná překvapivě také IT služby.

Předpokládám, že i potřeby a požadavky interních zákazníků jsou poněkud jiné než třeba v automobilovém průmyslu. Představuji si tě spíše jako partnera a poradce interního zákazníka, než centrální autoritu, která rozhodne o dodavateli relativně autonomně.
Na začátku bych rád vysvětlil, že nákup v MS vypadá trochu jinak než u běžné společnosti. Předně velká část celého procesu (nákup, související právní služby ale i samotné výběrové řízení) je outsourcovaná, tedy poskytována internímu zákazníkovi pomocí třetí strany. Díky tomuto nastavení mám jistotu, že interní zákazník dostává stejnou službu ať už nakupuje v ČR nebo v Albánii. Všechny jednotlivé části neustále měříme a kontrolujeme. Tím pádem jsem schopen zhodnotit na kterou oblast bych se měl soustředit a mám více času na strategické projekty. Celý proces se neustále snažíme zlepšovat, automatizovat (např. používáním chatbotů, hlasové asistentky apod.) a upravovat tak aby byl pro interního zákazníka co nejjednodušší a uživatelsky nejpříjemnější. Ale abych odpověděl na tvoji otázku, uživatel má v rámci nastaveného systému relativně velkou volnost a moje role funguje spíše jako poradce, snažící se najít to nejvhodnější řešení. Abych uvedl příklad autonomie zaměstnance, v oblasti kde ročně utratíme deset milionů korun máme tři preferované dodavatele, kteří museli splnit určitá kritéria a jejichž výběr mám pod kontrolou. Nicméně již mne tolik nezajímá jakého preferovaného dodavatele zákazník následně použije, nebo zda-li na službu kterou použije dvakrát do roka za 10 tisíc korun použije dodavatele A či B. Nemyslím si že je nutné aby nákup kontroloval či schvaloval každou jednotlivou objednávku, dle mého názoru to pouze zdržuje a nedává ekonomický smysl.

Jak tobě osobně tento formát nákupu vyhovuje?
Všechno má svoje plusy a mínusy. Obecně řečeno si myslím, že interní zákazník je a vždy bude lépe informován o zboží či službě kterou potřebuje. On je resp. měl by být v oblasti tím pravým expertem. Nákup se má snažit pochopit co, jak a proč chce interní zákazník koupit a pomoci najít tu nejlepší cestu. Věřím, že nákup by se měl snažit internímu zákazníkovi poskytnout přidanou hodnotu pomocí proaktivního a inovativního přístupu a nejen se soustředit na úspory.

Nehledě na tvé aktuální zaměstnání, jak vidíš roli nákupu ve firmě současnosti? Mění se tato role v posledních letech?                                   Jsem rád, že pracuji ve společnosti, která do jisté míry udává tempo a to i v oblasti nákupu. Dle mého názoru se svět neskutečně rychle mění a měnit se nadále bude. Jsem přesvědčen o tom, že v příštích několika letech uvidíme pozice které teď ještě neexistují a mnoho stávajících naopak existovat přestane. Nicméně nekoukám se do budoucnosti s obavou, spíše pozitivně, s očekáváním, jelikož technologický pokrok hrál vždy v lidském životě pozitivní roli. Změny se samozřejmě nevyhnou ani nákupu. Jak už jsem uváděl v předchozí odpovědi, nákup by se dle mého názoru více měl snažit být platným partnerem internímu zákazníkovi a snažit se mu poskytnout takové nástroje, postupy a procesy aby byl co nejefektivnější a nejúspěšnější. Digitální transformaci vnímám jako skvělou příležitost inovovat jak naše služby, které interním zákazníkům nabízíme, tak zjednodušit celý proces, získat a analyzovat více dat atd. A to platí pro malé i velké organizace, napříč odvětvími – mezi největší přínosy cloudových technologií patří právě to, že jsou velmi dostupné všem. Když to trochu přeženu, nákup je jen jeden ať už nakupuješ rohlík či letadlo. Co je pro mne důležité je způsob uvažovaní a přístup k internímu zákazníkovi.

Přispívají k této změně nějak moderní technologie? Na nedávném Procurement foru jsi mluvil o technologiích, které ulehčují tvoji práci jako nákupčího – máš na to nějaký širší pohled nad rámec tvých současných aktivit?
Technologie hrají klíčovou roli. Technologický pokrok je to co umožňuje a táhne celou digitální transformaci. Jen když se podíváš jak a kdo měl před pár lety přístup k internetu, jak vypadal a co uměl mobilní telefon a co dokáže teď, jsou ty změny neuvěřitelné a budou dále pokračovat. S pomocí dobrého využití technologií je člověk produktivnější a dokáže více s menším úsilím. Zářným příkladem jsem já, jelikož ve stávající roli mám na starosti šest zemí. V budoucnosti dozajista více a více uslyšíme o Quantum Computing, rozšířené a smíšené realitě, umělé inteligenci, blockchain apod. Příkladem ze života resp. z Česka, dokonce z našeho oboru, je nový systém centrální evidence služeb města Olomouc. Společně s partnerem NWT, Microsoft implementoval cloudové řešení které centralizovalo, zefektivnilo a zpřehlednilo vypisování veřejných zakázek. Dalším benefitem tohoto řešení je i cenová úspora a větší bezpečnost.

Hodně se tam mluvilo o pojmech jako Procurement 4.0, ale nákup není např. výroba nebo logistika, kde se můžou aplikovat sensory na fyzické produkty a zařízení apod. Ve kterých činnostech dnes není nákup – ať už strategický nebo operativní – efektivní? Co jsou činnosti s malou přidanou hodnotou, které je potřeba automatizovat?
Nedokážu říci ve kterých oblastech je nákup více či méně efektivní předpokládám, že se to liší společnost od společnosti. Nicméně každý proces se dá zlepšit a zautomatizovat. I přesto že nejsme ve výrobě je možné celý proces pozorovat, měřit a následně upravovat, zefektivňovat a zjednodušit, zpříjemnit pro interní zákazníky i dodavatele. Vždyť již nyní jsem schopen měřit za jak dlouho je vytvořena objednávka, podepsaná smlouva, ukončen výběr dodavatele, zaplacena faktura apod. Jak říká náš šéf, co nelze změřit nelze změnit nebo i jinak, co lze změřit lze udělat, zlepšit, zefektivnit. Samozřejmě jde o to najít tu správnou formu a míru ale rozhodně není důvod se o zlepšení neusilovat.

Nad čím momentálně trávíš nejvíce času?
Nad GDPR tedy novou evropskou směrnicí o ochraně osobních údajů. Nechci zabíhat do podrobností ale všichni naši dodavatelé, kteří shromažďují nebo zpracovávají data musí splnit požadavky této směrnice. Vzhledem k tomu, že pro Microsoft je ochrana informací naprosto klíčová, rozhodli jsem se implementovat GDPR pravidla celosvětově, ne jen u svých EU dodavatelů. GDPR není jednorázový projekt ale dlouhodobý proces. Příprava vyžaduje plánování, implementaci a neustálou úpravu celého procesu. Pro nás je důležité, že máme vhodné technologické nástroje, zejména cloud, které nám vše velmi usnadňují a zefektivňují. Pomáhají nám data zmapovat, uspořádat, vyhovět požadavkům souvisejícím s ochranou proti celé řadě bezpečnostních rizik a vypořádat se s případnými incidenty tak, aby to neohrozilo náš byznys, tedy v našem případě neomezilo interního zákazníka při využívání nákupních služeb.

Děkuji za rozhovor.
Za Asociaci Procurementu Robert Sobčák