Close

Software

Úvod

Programové vybavení (software) tvoří jednu ze dvou základních komponent informačních systémů. Tento pojem zahrnuje všechny počítačové programy a dále je dělen na systémový software, který řídí vlastní chod počítače, a na aplikační software, se kterým pracují uživatelé informačních systémů nebo který řídí činnost nějakého stroje (tzv. embedded systémy). Software je zpravidla považován za autorské dílo a jeho využívání je možné na základě licencí od jeho autorů.

Software bývá často kladen do jakéhosi protikladu k druhé základní komponentě informačních systémů, tedy k jejich fyzickým součástem (hardwaru).

Terminologie používaná v mezinárodním prostředí je uváděna v závorkách.

Historie softwarové komodity

Během posledních dvou desetiletí došlo k významným posunům v celé problematice nákupu, zavádění, užívání a údržby softwaru, a to hned z několika hledisek.

Ústup „krabicového softwaru“. Dříve velmi rozšířená distribuce „běžného softwaru“ ‒ softwaru nevyžadujícího náročnější instalaci a implementaci ve formě fyzických nosičů CD-ROM ‒ byla plošně nahrazena oprávněním ke stažení (download) příslušného kódu z webových stránek autora softwaru umístěných na internetu.

  • Multilicenční programy

Výrobci softwarových řešení (softwaroví vendoři) určených mimo rámec domácího použití (home users) široce rozvinuli své vlastní systémy multilicenčních smluv, v jejichž rámci se jednotková cena odvíjí od typu zákazníka (např. zvláštní cenové hladiny pro školství nebo státní/veřejnou správu) nebo od obchodní historie konkrétního zákazníka u příslušného softwarového vendora.

  • Open-source alternativa

Vedle komerčního softwaru jsou nabízena také softwarová řešení vybudovaná nad tzv. open-source platformou, která technickou podporu konkrétního softwarového vendora nahrazují výměnou informací v rámci otevřené internetové komunity.

„Vlastnictví softwarových licencí“ a umístění dat

Jako alternativa pro „nákup softwarových licencí“ se začal rozšiřovat „pronájem softwaru“. (Ve skutečnosti se o „nákup licencí“ zpravidla nejedná. Tento nesprávný, ale široce užívaný pojem by bylo možné nahradit přesnější formulací ve smyslu „zajištění (zpravidla) časově neomezeného práva užívání“ příslušného softwarového řešení.)

V posledních letech doplnila nabídku mnohých výrobců softwarových řešení koncepce tzv. cloud computingu (často se mluví pouze o „cloudu“, český ekvivalent se nepoužívá) založeného na vzdáleném přístupu k příslušným aplikacím prostřednictvím internetu.  

Alternativní licenční modely

Zmiňované multilicenční programy jednotlivých výrobců softwaru, které se přes společné základy v detailech často odlišují, mohou v určitých případech nabízet pro jednotlivá řešení několik alternativních licenčních modelů – několik metodik pro stanovení odpovídajícího licenčního pokrytí konkrétních požadavků zákazníka. V určitých případech může optimalizace licenčního modelu výrazně ovlivnit náklady nezbytné k vybudování softwarového řešení a k jeho dlouhodobému provozování.

Autorizace, partnerské sítě a úrovně partnerství

Výrobci softwarových řešení často přistupují k budování partnerské sítě spolupracujících prodejců (reseller) a jejich technologií na základě autorizace ‒ tedy oprávnění k prodeji. Jednotliví partneři se od sebe mohou odlišit úrovní partnerství, která bývá prodejci přiznána nejčastěji na základě prokázaných technických (certifikace) a kumulovaných obchodních výsledků za uplynulé období. Může to být tedy jedním z vodítek při výběru dodavatele poptávaného řešení.

Koncepce on-premises řešení vs. cloud computing

Budování IT řešení vycházelo dlouhodobě z koncepce on-premises, kdy jsou všechny jeho součásti vlastněny zákazníkem a také provozovány v jeho interním prostředí. Plně v režii zákazníka je také stupeň dostupnosti příslušného softwarového řešení a zabezpečení firemních dat.

Cloud computing je postaven na principu poskytování služeb nebo aplikací, ke kterým uživatelé přistupují vzdáleně, nejčastěji prostřednictvím webového prohlížeče. Zákazník si tedy může objednat službu odpovídající přesně jeho potřebám.

Jakou formou mohou být cloudové služby poskytovány?

  • Private cloud (soukromý cloud), kdy je cloud provozovaný pouze pro jednu konkrétní organizací, a to třetí stranou nebo organizací samotnou.
  • Public cloud (veřejný cloud), kdy je služba poskytovaná cloudem přístupná široké veřejnosti.
  • Hybrid cloud (hybridní cloud), který propojuje služby několika soukromých a veřejných cloudů tak, že pro koncového uživatele vystupují jako jednotné uživatelské prostředí.

Jaké služby mohou být v cloudu poskytovány?

  • IaaS = Infrastructure as a Service (infrastruktura jako služba), kdy poskytovatel zajišťuje základní IT infrastrukturu. Díky tomu se zákazník nemusí věnovat hardwarové části vlastního IT řešení.
  • PaaS = Platform as a Service (platforma jako služba), kdy poskytovatel zajišťuje kompletní prostředí pro vývoj a provoz webových aplikací.
  • SaaS = Software as a Service (software jako služba), kdy si uživatelé předplácejí přístup ke konkrétní, do jisté míry standardizované aplikaci bez toho, aby museli zajišťovat chod aplikace samotné.


Servisní část softwarových projektů

Ve většině případů obsahuje proces nasazení nového softwaru nemalou servisní část – tedy nezbytné doprovodné služby.

V přípravné fázi projektu se může jednat např. o studii proveditelnosti (feasibility study).

Při vlastním nasazování softwarového řešení pak jde o detailní analýzu potřeb uživatelů, instalaci, implementaci, přizpůsobení (customization) zvoleného softwarového řešení a jeho propojení (integration) s dalšími částmi informačního systému do jednoho funkčního celku.

Provoz nasazeného řešení bývá provázen technickou podporou ze strany výrobce softwaru (software maintenance) a často také službami definovanými v servisní smlouvě uzavřené s implementátorem softwarového řešení.


Více informací, možnost zaslat dotaz nebo iniciovat diskuzi na Vaše téma získáte v placené verzi.


Plná verze obsahuje:

  • Jaké jsou základní typy multilicenčních smluv vybraných výrobců softwarového řešení? Jaké jsou jejich výhody a omezení?
  • S jakými hlavními licenčními modely se můžeme setkat? Jaké jsou jejich přednosti a nevýhody?
  • Jaký způsobem bývá řízeno a následně kontrolováno dodržování licenčních ujednání?
  • Koncepce partnerské sítě vybraných dodavatelů softwarových řešení. Jaká je role partnerů a distributorů?
  • Kdy volit řešení typu „on-premises“, kdy si softwarové řešení pronajmout a kdy využít nabídku řešení v cloudu?
  • Jak připravit výběrové řízení a jak výběrové řízení vyhodnocovat?
  • Kdy je vhodné uzavřít smlouvu o technické podpoře softwarového řešení a co by taková smlouva měla obsahovat?
  • Co si představit pod správou softwarových aktiv (software asset management) a jaký přínos může pro společnost mít?
  • Jak je to s přeprodejem „použitého softwaru“?
  • Vývoj na lokálním a globálním trhu



Sponzor segmentu

Login

Placená část

Pro zobrazení plné verze segmentu je nutné se přihlásit.  Pokud ještě nejste členem AP, zaregistrujte se.


Diskuzní forum

Nenalezeny žádné otázky.